Úvodních deset minut jsme tlačili soupeře na jeho polovině a nutili ho k chybám. K bodům to však nevedlo.
Pak sparťani převzali otěže zápasu a po položení první pětky také režii zápasu.
Zdálo se, že jsme všude o půl kroku později, chybělo nadšení do hry.
Pravda je, že jsme byli kvůli nedostatku hráčů (trochu díky zranění a více díky nadměrnému počtu omluvenek; soupeř dorazil v pohodlném počtu dvaceti hráčů, nás bylo šestnáct) donuceni sestavu hodně přeskládat. I přesto jsme věřili, že se nám podaří přenést do zápasu dobrý dojem z minulých zápasů a tréninků. To se nám v útočné fázi povedlo v zápase jen párkrát. Jednou z toho byly body. Podruhé byl náš hráč složený těsně před brankovištěm, ale chyběla mu podpora. Dřív než k němu dorazil první slávista, již tam bylo pět sparťanů. K vidění bylo z naší strany i dost výborných skládek, ale i tahání za tričko, které soupeře ani nezpomalilo. Viděl jsem aktivní přístup k soupeři, ale o vteřinu později před ním couváme. Nedokázali jsme přenášet útočnou hru na křídla, což je naše nejsilnější zbraň a ani jsme se nedokázali v obranné fázi rychle přesouvat a přebírat si soupeře, takže nás naopak na křídlech snadno přečísloval.
Nyní nás tedy čekají zápasy ve skupině o 5. místo.
